Guezel Jachina DĚTI VOLHY
Rusky píšící Tatarka Guzel Jachina, jež se proslavila románem Zulejka otevírá oči, opět napsala silný, velký román.
Autorka vypráví o světě Povolžských Němců ve 20. a 30. letech 20. století, o životě přistěhovalců, který je již dnes zapomenut.
Děj začíná roku 1916 na dolním toku řeky Volhy, kde žili němečtí emigranti. Traumata sovětských dějin líčí prostřednictvím života nenápadného Jakoba Ivanoviče Bacha, učitele němčiny. Velká historie vstupuje Bachovi do života. Je nucen čelit nástrahám stalinského režimu, velkým zkouškám a ztrátám, díky čemuž dospěje v silnou osobnost. A právě to je v příběhu velmi důležitým posláním. Literární styl je bohatý, krásný. Všechny tragické události nevnímáte traumaticky. Nejsou však v žádném případě zlehčovány. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Čtenáři si vychutnají opravdu krásnou literaturu