GEORGI GOSPODINOV, ZAHRADNÍK A SMRT
Dlouho jsem přemýšlela, zda do éteru mám poslat své doporučení právě na tuto knihu. Je o smrti. Ačkoliv slovy autora „to není kniha o smrti, ale o životě, který mizí, a v tom je rozdíl“.
Gospodinov, nyní nejúspěšnější bulharský spisovatel, se proslavil esejistickým románem ČASOKRYT, který je reflexí duchovních a politických dějin Evropy na pozadí osobních příběhů.
ZAHRADNÍK A SMRT je knihou silně osobní, žánrově nejednoduchá a původně ji autor ani nechtěl vydat. Zaznamenává v ní totiž hluboký smutek z odcházení drahého člověka – umírajícího otce. Gospodinov vnímá jejich poslední společně strávený měsíc – jako čas vztahově láskyplný, jako oslavu obyčejného, ale naplněného života, čas vzpomínání na humorné rodinné příhody, na otcovo vypravěčské umění. Otec byl však nejen skvělý vypravěč, ale i zahradník. K tomu autor ve zkratce říká: „Můj táta byl zahradníkem. Nyní je zahradou.“
S konečností života bychom měli počítat, přesto s ní nepočítáme, vytěsňujeme ji… ZAHRADNÍK A SMRT je krásný text o bolesti spojené s očistným prožitkem. Gospodinův poetický jazyk a intimní tón, duchovní rozměr i nadčasovost („v jednoduchosti je krása“) činí knihu čtivou a důležitou.